Kad den, kadou hodinu a kadou sekundu v naem t›le probh st™et mezi bioltkami, kter nazvme voln radikly a antioxidanty.
Voln radikly, oznaovan t jako neurotoxiny nebo prost› jedy, maj schopnost pokozovat, i zcela zniit jednotliv buˆky i cel tkn› rznch t›lesnch orgn. Antioxidanty jim v tom brn tak, e je chemicky deaktivuj. Je-li mezi volnmi radikly a antioxidanty dlouhodob› nepom›r ve prosp›ch t›ch prvnch, nae t›lo ochurav srden› cvn chorobou, diabetem, artrzou, rakovinou nebo jinou degenerativn chorobou. Vb›r za ns obstaraj vlastn d›din vlohy.
P™mou spojitost mezi ™d›nm volnch radikl a chronickmi nemocemi prokzal ji vce ne p™ed pl stoletm americk profesor biologie Denham Harman. Dnen Harmanovi nsledovnci mohou dky vysp›l technice pozorovat zkzonosnou innost volnch radikl p™mo v iv tkni. Ze zdravotnickch statistik se dovdme, e poet osob trpcch rznmi civilizanmi chorobami vetn› diabetu a rakoviny trvale a vznamn› vzrst.
Znamen to, e jsme vi volnm radiklm dnes bezbrann›j ne p™edchoz generace?
Ano i ne. Na jedn stran› jsme vystaveni nadm›rnmu p™jmu volnch radikl z prefabrikovanch potravin a prost™ed zasaenho prmyslovmi exhalty, tristn stav navc prohlubujeme s kadou vykou™enou cigaretou, sklenikou alkoholu nebo zbytenm lkem, nedostatkem pohybu a kvalitnho odpoinku.Na druh stran› se nm otevraj d™ve neznm monosti, jak se destruktivnm volnm radiklm brnit. V poslednch letech nespoetn tmy v›dc na celm sv›t› vyhledvaly bioltky s vznamnm antioxidanm inkem a jejich testovnm na zdravch i nemocnch lidech zjiovaly, jak biologick funkce a kter zdravotn problmy mohou ovlivnit.
Vsledky v›deck prce se odrazily ve vb›ru antioxidanch p™pravk, kter dnes najdeme v kad lkrn›. Jakkoli antioxidan p™pravek m sv specifick inky a svho zkaznka. Existuj vak antioxidan p™pravky, kter dky povaze a zb›ru ink poskytuj obzvltn zdravotn prosp›ch.
Na vrcholu pomysln hierarchie stoj beze sporu kyselina D,L-alfa lipoov. Mezi ostatnmi antioxidanty m zcela vjimen postaven. Jako jedin doke proniknout do kad tkn› a kadho t›lesnho orgnu, navc v t›le reaktivuje ji zoxidovan vitaminy C a E, koenzym Q10 a dal dleit antioxidanty.
Pl stolet v›dci povaovali kyselinu lipoovou pouze za jeden z mnoha vitamin. Pak nhle p™ilo p™ehodnocen, kdy vylo najevo, e jej podn me zachrnit ivot p™i otrav› p™rodnmi jedy a podstatn› zmrnit zdravotn nsledky radioaktivnho oz™en p™i nuklern havrii, jako tomu bylo v Œernobylu.Americk biolog a nejuznvan›j znalec ink kyseliny alfa lipoov, profesor Lester Packer, se studiem tto ltky zabval 20 let. Dokonale objasnil, jak t›lu napomh zpracovat cukry, jak brn vzniku a rozvoji diabetu a diabetickch komplikac, jak zesiluje detoxifikan innost jater a jak se podl na tvorb› t›lesn energie.
Dky v›deckm poznatkm a snadn dostupnosti kyseliny alfa lipoov dnes meme mnohem inn›ji elit tak zvanm zdravotnm problmm jako jsou cukrovka, polyneuropatie, zhoren funkce jater, obezita a chronick intoxikace. I pokud pouze h™eme proti sprvn ivotosprv›, je nstrojem k tomu, aby kody na naem organismu byly co nejmen.
Nejsiln›j a nejkvalitn›j kyselina alfa lipoov je obsaena v p™pravku DiaStop.
Copyright© 2007 BWY
