Vznam antioxidant pro zdrav

K ochran tla ped nemocemi existuj nm slou dva komplexn systmy, kter se vzjemn dopluj a zce spolupracuj imunitn a antioxidan systm. Imunitn systm brn tlo proti choroboplodnm organismm jako jsou viry, bakterie, kvasinky a plsn, souasn likviduje biologick odpad a e naruen tkn v dsledku raz. Antioxidan systm zase likviduje voln radikly, vysoce destruktivn chemiklie, kter v tle vznikaj pirozenou cestou jako produkt ltkov pemny a kter tlo navc produkuje v dsledku extrmnch zt nebo v dsledku psoben jed, kter se do tla dostvaj z vnjho prosted.

Imunitn systm tedy pedstavuje obranu spe proti akutnmu nebezpe pro nae zdrav, zatmco antioxidan systm ns chrn ped vznikem a rozvojem chronickch onemocnn srdce a cv, mozku, jater, metabolismu a mnoha dalch chorob vetn zhoubnch ndor.

Aby oba systmy mohly dobe plnit sv koly, musej mt vas a pedem dostaten mnostv ltek, skrze n proti ohroen psob. Imunitn systm potebuje signln ltky (histamin, cytokiny a dal) a vkonn, kter operativn nebezpe likviduj (leukocyty NK, B, T a dal). Antioxidan systm zase pracuje s antioxidanty kyselinou alfa lipoovou, koenzymem Q 10, vitamin E a C a glutathionem.

Pokud oba systmy pracuj s dodatenm mnostvm ltek, eliminuj mon zdravotn pokozen dve, ne k nmu skuten dojde.

Z ryze praktickho hlediska je vak mezi obma systmy jeden vznamn rozdl. Nedostatek imunitnch ltek lze uvnm doplk stravy ppadn lk nahradit jen do urit mry a ne vdy spn, nedostatek pirozench antioxidant vak lze nahradit s pomoc doplk stravy tm na sto procent a s velkou mru spchu.

Za pklad me poslouit tlesn antioxidant .1 kyselina alfa lipoov. Tlo mladho zdravho lovka ji me vyrobit v mnostv a 100 mg za den. To je mnostv, kter je u zdravho lovka pro dobrou funkci antioxidanho systmu optimln. Zatmco tlesn tvorba tto ltky s vkem kles a na tvrtinu pvodn rovn, organismus kuka, alkoholika nebo osoby s chronickm onemocnnm me mt relnou potebu kyseliny alfa lipoov nkde mezi 200-500 mg za den.

I kdy se kyselina alfa lipoov nachz tak ve strav, nap. v listov zelenin nebo jtrech, jedn se o mnostv v du nkolika miligram, tedy o takov mnostv, kter neme nedostatek tto ltky v tle nahradit. Jedinm monm eenm je uvn kyseliny alfa lipoov jako doplku stravy.

Rozshl vdeck studium lidskho antioxidanho systmu probh vce ne pl stolet, ale teprve vsledky bdn z poslednch 10 let pinesly mimodn hodnotn a prakticky vyuiteln poznatky o tom, jak tento systm vbec funguje. Ti z mnoha novch poznatk o antioxidantech maj zcela zsadn vznam.

Zajistit optimln mnostv t zkladnch tlesn antioxidant kyselinu alfa lipoov, koenzymu Q 10 a glutathionu z pouh stravy je zcela vyloueno. Lze je zskat vlun z doplk stravy.
Uvnm antioxidant ve form doplk stravy lze pedejt vtin chronickch degenerativnch onemocnn vetn nkterch typ rakoviny, nebo alespo vznamn oddlit vznik takovch onemocnn.
Tlesn antioxidan systm chrn genovou vbavu ped pokozenm a navc dr pod kontrolou patn geny, kter m kad lovk a kter dvaj pokyn ke vzniku konkrtnch degenerativnch onemocnn.

Podle dosavadnch znalost nae tlo produkuje asi 25 druh antioxidant. Pouze pt antioxidant zde zmiovanch vak tvo antioxidan systm, kter psob doslova ve vech tknch tla. Role ostatnch tlesnch antioxidatn je vrazn omezena jen na urit tkn a neovlivuje organismus jako celek. Destky druh antioxidant rostlinnho pvodu, kter se objevuj v doplcch stravy, mohou vznamn a do jist mry i clen ovlivnit prbh vtiny chronickch degenerativnch onemocnn, a to tak, e posl a roz innost tlesnho antioxidanho systmu. V dnm ppad vak nemohou jeho lohu nebo ppadn selhn nahradit.

V roce 1992 se ve vcarskm letovisku Saas Fee selo 17 nejvznamnjch svtovch vdc z oblasti biologie a vydalo toto prohlen (Saas Fee Declaration):

Vznam antioxidanch ivin v preventivnm lkastv

Intenzivn vzkum volnch radikl veden vdci celho svta v poslednch 15 letech ns vede k prohlen, e antioxidan iviny (v doplcch stravy) mohou hrt nejvznamnj roli v prevenci mnoha nemoc, zejmna kardiovaskulrnch a cerebrovaskulrnch, nkterch forem rakoviny a etnch dalch chorob, z nich vtina souvis s vym vkem.
Existuje veobecn shoda, e je nutn nadle pokraovat v zkladnm vzkumu, ve studich na irok bzi a v klinickm testovn, co by mlo vst k zskvn mnoha dalch potebnch informac o incch antioxidant.
Hlavnm clem takov innosti je prevence nemoc. Antioxidanty jsou prodn fyziologick ltky, s jejich pomoc me bt prevence nemoc dosaeno.
Je zcela zejm, e existuj zdroje volnch radikl v ivotnm prosted, jako ozon, slunen zen a jin formy zen, smog, prach a atmosfrick neistoty. Optimln pjem antioxidant pedstavuje preventivn opaten proti tmto zdravotnm rizikm.
Je potebn zvit povdom veejnosti o potencilu zdravotnho prospchu z uvn antioxidanch ivin. Existuje nadbytek dkaz, e uvn antioxidanch ivin jako vitaminu E, vitaminu C, karotenoid, kyseliny alfa lipoov a dalch je zdravotn bezpen i pi velmi vysokm dvkovn.
Tak existuje shoda v tom, e vldn ady, zdravotn odbornci i mdia by mli smrem k irok veejnosti it osvtu o vznamu uvn antioxidant, zejmna kdy jsou dkazy o jejich prospnosti lidskmu zdrav a veejnm financm tak pesvdiv.

Za zastnn vdce:
Prof. Igor Afanasjev, Rusko
Prof. Charles H.Hennekens, USA
Prof. Lester Packer, USA
Prof. Karlheinz Schmidt, Nmecko

Pehled antioxidant v poad jejich vznamu pro antioxidan systm spolu s doporuenmi dennmi dvkami pro (jet) zdravho lovka od 40.-45. let ve (podle prof. L.Packera):

kyselina alfa lipoov	50 mg
koenzym Q 10	30-50 mg
vitamin E	400-500 mg
vitamin C	500 mg
selen	200 mcg
biotin	300 mcg
vitamin B6	2 mg
ginkgo biloba (extrakt)	30 mg

Poznmka:

Pokud je to mon, dvky se dl na pl a uvaj rno a veer.
Osoby s chronickmi nemocemi uvaj nkter antioxidanty ve zvench dvkch, nap. diabetici uvaj kyselinu alfa lipoovou v denn dvce 300-500 mg. Konkrtn onemocnn pzniv ovlivuj i jin antioxidanty.