Vznam antioxidant pro zdrav

K ochran› t›la p™ed nemocemi existuj nm slou dva komplexn systmy, kter se vzjemn› doplˆuj a zce spolupracuj €“ imunitn a antioxidan systm. Imunitn systm brn t›lo proti choroboplodnm organismm jako jsou viry, bakterie, kvasinky a plsn›, souasn› likviduje biologick odpad a ™e naruen tkn v dsledku raz. Antioxidan systm zase likviduje voln radikly, vysoce destruktivn chemiklie, kter v t›le vznikaj p™irozenou cestou jako produkt ltkov p™em›ny a kter t›lo navc produkuje v dsledku extrmnch zt› nebo v dsledku psoben jed, kter se do t›la dostvaj z vn›jho prost™ed.

Imunitn systm tedy p™edstavuje obranu spe proti akutnmu nebezpe pro nae zdrav, zatmco antioxidan systm ns chrn p™ed vznikem a rozvojem chronickch onemocn›n srdce a cv, mozku, jater, metabolismu a mnoha dalch chorob vetn› zhoubnch ndor.

Aby oba systmy mohly dob™e plnit sv koly, musej mt vas a p™edem dostaten mnostv ltek, skrze n› proti ohroen psob. Imunitn systm pot™ebuje signln ltky (histamin, cytokiny a dal) a vkonn, kter operativn› nebezpe likviduj (leukocyty NK, B, T a dal). Antioxidan systm zase pracuje s antioxidanty €“ kyselinou alfa lipoovou, koenzymem Q 10, vitamin E a C a glutathionem.

Pokud oba systmy pracuj s dodatenm mnostvm ltek, eliminuj mon zdravotn pokozen d™ve, ne k n›mu skuten› dojde.

Z ryze praktickho hlediska je vak mezi ob›ma systmy jeden vznamn rozdl. Nedostatek imunitnch ltek lze uvnm doplˆk stravy p™padn› lk nahradit jen do urit mry a ne vdy sp›n›, nedostatek p™irozench antioxidant vak lze nahradit s pomoc doplˆk stravy tm›™ na sto procent a s velkou mru sp›chu.

Za p™klad me poslouit t›lesn antioxidant .1 €“ kyselina alfa lipoov. T›lo mladho zdravho lov›ka ji me vyrobit v mnostv a 100 mg za den. To je mnostv, kter je u zdravho lov›ka pro dobrou funkci antioxidanho systmu optimln. Zatmco t›lesn tvorba tto ltky s v›kem kles a na tvrtinu pvodn rovn›, organismus ku™ka, alkoholika nebo osoby s chronickm onemocn›nm me mt relnou pot™ebu kyseliny alfa lipoov n›kde mezi 200-500 mg za den.

I kdy se kyselina alfa lipoov nachz tak ve strav›, nap™. v listov zelenin› nebo jtrech, jedn se o mnostv v ™du n›kolika miligram, tedy o takov mnostv, kter neme nedostatek tto ltky v t›le nahradit. Jedinm monm ™eenm je uvn kyseliny alfa lipoov jako doplˆku stravy.

Rozshl v›deck studium lidskho antioxidanho systmu probh vce ne pl stolet, ale teprve vsledky bdn z poslednch 10 let p™inesly mimo™dn› hodnotn a prakticky vyuiteln poznatky o tom, jak tento systm vbec funguje. T™i z mnoha novch poznatk o antioxidantech maj zcela zsadn vznam.

Zajistit optimln mnostv t™ zkladnch t›lesn antioxidant €“ kyselinu alfa lipoov, koenzymu Q 10 a glutathionu z pouh stravy je zcela vyloueno. Lze je zskat vlun› z doplˆk stravy.
Uvnm antioxidant ve form› doplˆk stravy lze p™edejt v›tin› chronickch degenerativnch onemocn›n vetn› n›kterch typ rakoviny, nebo alespoˆ vznamn› oddlit vznik takovch onemocn›n.
T›lesn antioxidan systm chrn genovou vbavu p™ed pokozenm a navc dr pod kontrolou patn geny, kter m kad lov›k a kter dvaj pokyn ke vzniku konkrtnch degenerativnch onemocn›n.

Podle dosavadnch znalost nae t›lo produkuje asi 25 druh antioxidant. Pouze p›t antioxidant zde zmiˆovanch vak tvo™ antioxidan systm, kter psob doslova ve vech tknch t›la. Role ostatnch t›lesnch antioxidatn je vrazn› omezena jen na urit tkn› a neovlivˆuje organismus jako celek. Destky druh antioxidant rostlinnho pvodu, kter se objevuj v doplˆcch stravy, mohou vznamn› a do jist mry i clen› ovlivnit prb›h v›tiny chronickch degenerativnch onemocn›n, a to tak, e posl a roz™ innost t›lesnho antioxida#141;nho systmu. V dnm p™pad› vak nemohou jeho lohu nebo p™padn selhn nahradit.

V roce 1992 se ve vcarskm letovisku Saas Fee selo 17 nejvznamn›jch sv›tovch v›dc z oblasti biologie a vydalo toto prohlen (Saas Fee Declaration):

Vznam antioxidanch ivin v preventivnm lka™stv

Intenzivn vzkum volnch radikl veden v›dci celho sv›ta v poslednch 15 letech ns vede k prohlen, e antioxidan iviny (v doplˆcch stravy) mohou hrt nejvznamn›j roli v prevenci mnoha nemoc, zejmna kardiovaskulrnch a cerebrovaskulrnch, n›kterch forem rakoviny a etnch dalch chorob, z nich v›tina souvis s vym v›kem.
Existuje veobecn shoda, e je nutn nadle pokraovat v zkladnm vzkumu, ve studich na irok bzi a v klinickm testovn, co by m›lo vst k zskvn mnoha dalch pot™ebnch informac o incch antioxidant.
Hlavnm clem takov innosti je prevence nemoc. Antioxidanty jsou p™rodn fyziologick ltky, s jejich pomoc me bt prevence nemoc dosaeno.
Je zcela z™ejm, e existuj zdroje volnch radikl v ivotnm prost™ed, jako ozon, slunen z™en a jin formy z™en, smog, prach a atmosfrick neistoty. Optimln p™jem antioxidant p™edstavuje preventivn opat™en proti t›mto zdravotnm rizikm.
Je pot™ebn zvit pov›dom ve™ejnosti o potencilu zdravotnho prosp›chu z uvn antioxidanch ivin. Existuje nadbytek dkaz, e uvn antioxidanch ivin jako vitaminu E, vitaminu C, karotenoid, kyseliny alfa lipoov a dalch je zdravotn› bezpen i p™i velmi vysokm dvkovn.
Tak existuje shoda v tom, e vldn ™ady, zdravotn odbornci i mdia by m›li sm›rem k irok ve™ejnosti ™it osv›tu o vznamu uvn antioxidant, zejmna kdy jsou dkazy o jejich prosp›nosti lidskmu zdrav a ve™ejnm financm tak p™esv›div.

Za zastn›n v›dce:
Prof. Igor Afanasjev, Rusko
Prof. Charles H.Hennekens, USA
Prof. Lester Packer, USA
Prof. Karlheinz Schmidt, N›mecko

P™ehled antioxidant v po™ad jejich vznamu pro antioxidan systm spolu s doporuenmi dennmi dvkami pro (jet›) zdravho lov›ka od 40.-45. let ve (podle prof. L.Packera):

kyselina alfa lipoov	50 mg
koenzym Q 10	30-50 mg
vitamin E	400-500 mg
vitamin C	500 mg
selen	200 mcg
biotin	300 mcg
vitamin B6	2 mg
ginkgo biloba (extrakt)	30 mg

Poznmka:

Pokud je to mon, dvky se d›l na pl a uvaj rno a veer.
Osoby s chronickmi nemocemi uvaj n›kter antioxidanty ve zvench dvkch, nap™. diabetici uvaj kyselinu alfa lipoovou v denn dvce 300-500 mg. Konkrtn onemocn›n p™zniv› ovlivˆuj i jin antioxidanty.