
AstmaKit
Téměř pětina obyvatel české republiky včetně dětí trpí dýchacími obtížemi. Příčin příležitostné i trvalé dechové nedostačivosti je celá řada. Nejčastěji problémy s dýcháním způsobuje průduškové astma provázené epizodami záchvatů dušnosti. Ty mohou být vyvolány prachem, alergeny, ale třeba i psychickým stresem. Další početnou skupinu osob trápí trvalé dýchací obtíže způsobené onemocněním plicní tkáně, dnes nazývaným chronická obstrukční plicní nemoc. K ní se snadno dopracují chroničtí kuřáci, pracující z prašných a chemických provozů, ale i lidé, kteří drtivou většinu času tráví uzavřených prostorách sedavým způsobem života. Poslední skupinu tvoří lidé s onemocněním srdce, kteří obtížně dýchají v důsledku plicní hypertenze neboli srdečního astmatu. Pojem astma znamená v překladu dušnost a zavedli jej do užívání starořečtí lékaři již před dvěma tisíci lety. I v té době lidé trpěli dýchacími obtížemi. Příčinou jejich problémů byly převážně prodělané infekční nemoci plic, které se v důsledku absence hygieny snadno šířily.
Starořečtí lékaři také rozpoznali, které léčivé byliny dýchací obtíže dokáží mírnit a nemocné plíce léčit. Největším znalcem léčivých bylin té doby byl Dioscorides z Anazarby, na jehož počest byla celá čeleď léčivých bylin s mnohastrannými účinky – dioscoreacae – pojmenována. On také neomylně určil, které byliny mají schopnost onemocnění dýchacích cest léčit. Na druhém konci světa v Číně objevili úzce příbuzné byliny léčící dýchací obtíže tamní lékaři v ještě starší době.
Rostliny jako jam (dioscorea), heřmánek, mišpulník nebo podběl se tak po staletí užívají jako primární nástroje přírodní léčby dušnosti alias astmatu, a to u dospělých i dětí. Oproti dobám minulým se však dnes užívají pouze výtažky konkrétních léčivých látek z těchto rostlin, tak jak je dokázala vyspecifikovat současná věda.
Tyto aktivní látky přispívají obdobně jako uměle vytvořené léky k potlačení zánětu průdušek i k lepší průchodnosti dýchacích cest, avšak bez nežádoucích vedlejších účinků. U závažnějších forem onemocnění sice nemohou léky nahradit, ale mohou se s nimi užívat společně a snížit tak jejich spotřebu i nežádoucí účinky.