L-Tryptofan
L-tryptofan a duševní rovnováha
Tryptofan je jednou z osmi esenciálních aminokyselin, stavebních prvků bílkovin, které tělo musí získávat ze stravy podobně jako vitamíny a minerály. V přírodě má tryptofan několik chemických variant, pro savce včetně člověka je nezbytný pouze l-tryptofan, ostatní varianty jsou toxické a v potravě se prakticky ani vyskytovat nemohou.
Tělo přijímá tryptofan v komplexních bílkovinách, které musí nejprve rozštěpit na jednotlivé aminokyseliny a ty pak přenést do krve. Denní příjem tryptofanu se pohybuje v rozmezí 500-1500mg, ale snížená aktivita trávicích šťáv, zejména v souvislosti s vyšším věkem, může způsobit, že se tryptofan v celém množství do krve nedostane. Krví je tryptofan přiváděn do jater a mozku kde je transformován postupně na metabolity tvořící nové bílkoviny, vitamíny B3 a serotonin (3-hydroxytryptamin). Serotonin plní celou řadu rozmanitých úkolů v nervovém a imunitním systému, pouze část serotoninu, který je metabolizován pouze v mozku, ovlivňuje psychické rozpoložení, kvůli němuž je tryptofan ve formě doplňku stravy nebo léku primárně užíván. V mozkovém kmeni se část serotoninu metabolizuje na melatonin (N-acetyl 5-metoxytryptamin), neurohormon řídící denní biorytmus. Funkce serotoninu v mozku spočívá v udržování rovnováhy mezi různými chemickými poselstvími, které si buňky mezi sebou předávají prostřednictvím neuropřenašečů jako jsou dopamin, epinefrin, acetylcholin a další včetně serotoninu. Při nedostatku serotoninu převládne v mezibuněčné komunikaci poselství neuropřenašečů, které vyvolávají vzruch a napětí. Výsledkem pak je podrážděnost, agresivita, deprese, úzkosti a poruchy spánku, souhrnně nazývané syndrom nedostatku serotoninu. Co je příčinou nedostatku serotoninu? Příčin je více, patří k nim setrvalý stres, nadužívání alkoholu a řady návykových látek včetně některých látek v lécích. Častou příčinou může být nedostatečná schopnost žaludečních šťáv tryptofan z potravy vyseparovat, což se týká velké části starších osob. Separaci tryptofanu z komplexních bílkovin zajišťují kyselina chlorovodíková a trypsin. Obě šťávy mohou být snadno deregulovány častým užíváním některých léků, např. antacid. Některé potraviny, zejména masa a mléko obsahují mnohem více tryptofanu než rostlinné zdroje. Bohužel z potravy nelze dost dobře zvýšené množství tryptofanu získat. Do mozku je totiž tryptofan dopravován transportními molekulami spolu s dalšími pěti aminokyselinami. Tyto aminokyseliny mají v transportu před tryptofanem absolutní přednost a bílkoviny s vysokým obsahem tryptofanu mají vždy též vysoký obsah některé z konkurenčních aminokyselin. Příjem izolovaného tryptofanu z doplňku stravy nebo léku tedy není limitován konkurencí dalších aminokyselin.
Jak se (izolovaný) tryptofan získává? Standardně je výchozí surovinou syrovátka zbavená vody, mléčných sacharidů a kyselin. Bílkovinný izolát pak prochází procesem fermentace, kterou zajišťují specializované laktobakterie. Výsledný produkt fermentace tvoří ze zhruba 90% L-tryptofan, z necelých 10% ostatní aminokyseliny. Asi 3 promile obsahu tvoří toxické metabolity ethylidenebis tryptofan, 3-fenylamino, L-anilin, D-tryptofan a kurenin. Následně se fermentát filtruje za účelem dosažení čistoty 98-100% L-tryptofanu.
Tryptofan je ve formě doplňku stravy užíván od roku 1962 (v USA) a 1969 v některých zemích Západní Evropy. Ke konci sedmdesátých let byl uveden na trh jako (serotonergní) lék depresí a úzkostných stavů v Německu, Rakousku, Holandsku, Belgií, Lucembursku a Švýcarsku. V Evropské unii je denní dávka tryptofanu v doplňku stravy limitována 300-600mg, mimo Evropu limity stanoveny nejsou. Ve většině případů je toto dávkování dostačující k potlačení začínajících projevů depresivity a úzkostných stavů. Denní dávky léků se pohybují obvykle mezi 1500 a 3000 mg.
Biologickou využitelnost tryptofanu lze posílit současným užíváním vitamínu B6, který působí jako koenzym jeho přeměny na serotonin. V menší míře pomáhá i vitamín B5 a vitamín B3. Případný deficit vitamínu B3 má za následek, že až 25% přijatého tryptofanu může padnout na jeho doplnění. Zvýšenou aktivitu serotoninu v mozku podporuje alkohol i některé rostlinné látky, např. bakosidy a hypericin. Alkohol ovšem v tomto ohledu poskytuje medvědí službu, protože po zvýšené aktivitě serotoninu dochází k jeho urychlené degradaci, což je jedna z příčin kocoviny.
Užívání tryptofanu poskytuje široké spektrum benefitů díky zvýšené produkci serotoninu a do jisté míry i melatoninu. Zcela přirozeným způsobem tlumí výkyvy nálad, depresivní a úzkostné stavy, snižuje psychické a nervové napětí, tlumí rozvoj stresové reakce a pomáhá překonat abstinenční příznaky související s ukončením konzumace návykových látek i třeba s bažením po sladkostech či legálních stimulantech. Pravidelné i dlouhodobé užívání tryptofanu je zdravotně naprosto bezpečné do denních dávek pod zhruba 600mg. Vyšší dávky mohou zatěžovat jaterní enzymy, což představuje určité riziko pro osoby s chronickým onemocněním jater. Pokud je tryptofan užíván v lékových dávkách, je žádoucí činnost jater periodicky monitorovat.